Poslední rekonstrukční den byl stanoven na neděli 25. května. Bylo to zvláštní a to velmi, neboť mi bylo jasné, že nás opravdu čeká udělat poslední krok a budeme si moci říct, že naše velké snažení je u konce.
Jelikož Michal je v Holandsku, Martin Nič ochořel a Martin Rajnyš konal rodinné povinnosti, sešli jsme se v Sazené pouze ve třech. Hynek Solař přijel pomoci na obnově pomníku obětem 1. a 2. světové války a p. Zeman, jeden z místních zastupitelů, byl hlavním mistrem při výměně fošen na vážnici.
Demontáž probíhala poměrně rychle, avšak již dopředu bylo jasné, že montáž bude o hodně zajímavější. Fošny totiž nebyly obvyklých rozměrů, ale hlavně většina byla totálně nerovná, což byl místy poměrně problém. Já jsem byl něco jako přidavač u váhy a zároveň dokumentarista obou míst, u váhy i u pomníku. Je vhodné dodat, že Hynkovi šla práce opravdu od ruky. Zanedlouho se před námi na pomníku zjevovala jména těch, kteří položili své životy na oltář svobody.
Odpoledne do nás pražilo celkem solidně sluníčko, čehož jsme si hojně užívali. Netušil jsem, jaký zájem může vyvolat výměna fošen na vážnici, ale každou chvíli se někdo zastavil na čumendu.
Kolem čtvrté jsme mohli zkonstatovat, že je hotovo!
Příležitostí k poděkování bude ještě jistě mnoho, ale můj dík patří všem, kde se podíleli!!!