Den osmnáctý – 14. říjen 2007

Už dnes jsme poznali, co čehože jsme se blázni pustili. Zjistili jsme, jak je těžké sehnat pokrývače v dnešní době a tak jsme na to vlítli sami.

No jo…Ale, nikdo z nás nikdy nepokrýval střechu, takže to začalo být zajímavé. Dnes dorazili pouze Michal, Honza a já. Ve třech toho moc dělat nejde, obzvlášť, když se někteří z nás nevejdou mezi úzce naprofilované latě..:-)

A tak nakonec Honza s Michalem vlezli na střechu a má maličkost buď prováděla nátěrové práce uvnitř objektu nebo dokumentovala fotograficky dění venku. Začínalo nám být pomalu jasné, že nastane zanedlouho problém s tím, že nám budou chybět bobrovky. Nikdo z nás nedokázal odhadnout počet, ale bylo jasné, že budou chybět.

Honza na střeše čistil tašky a Michal dole řezal o sto šest. Tašky totiž bylo třeba v místě úžlabí seříznout. Michal také říkal, že se zkusí zeptat nějaké známé. Něco o možnosti bobrovek říkala, tak uvidíme.

Horší věcí také je fakt, že se významně krátí dny a nedá se dělat tak dlouho jako v létě a navíc je potřeba vždy počítat s tím, že cca 25 minut musíme věnovat vždy na zaplachtování.

Pro dnešek jsme skončili, ale co víme je vědomí, že rekostrukce střešní krytiny půjde hodně ztěžka…