Řopík Sazená

Na tento den bylo smluveno hned několik činností. Měli opět Martin Ryjnyš s Vaškem, aby provedli štuky, dál se měla dělat střecha a také se mělo zasklívat okno ve váze.

Den předtím, v pátek, jsme napenetroval celou váhu, aby bylo vše připravené na sobotní akci.

V sobotu ráno krom mě, Martina Rajnyše a Vaška, dorazili Honza Hajchl a Martin Nič, i když ten se značným zpožděním. Všichni měli rozdělené činností, jen já jen ocmrndoval nebo fotil.

Martin s Vaškem se jali natahovat štuky a že jim to šlo od ruky. Zato na střeše to nějak pořád nechce šlapat, je to hodně pomalé. O důvodech jsem však již hovořil. Zdržuje hlavně neustálé čištění tašek.

Vzhledem k tomu, že nebylo lešení, bylo nutné řešit problém, jak dát do kupy aspoň nějakou plošinu, ze které by daly natahovat štuky ve vyšších místech. Nakonec jsme to vyřešili půjčením stavební podpěry od p. Ing. Votruby a štaflí od p. Ing. Šedivého. Mezi to se dala fošna a plošina byla na světě.

Zajímavá práce byla zasklení okna ve váze. Bylo to 15 tabulek drátového skla o síle 6mm o rozměrech cca 28×16 cm. K dispozici byl jen průsvitný silikon, což samo o sobě moc pevnosti nezaručuje.

Na oběd jsme opět zavítali do obce Uhy, které byly mezitím americky překřtěné na „jůhaj“..:-)

Odpoledne se dokončovali štuky, kluci makali i na střeše a došlo i na betonáž mřížky od nasávání ventilace. Štuky se dokončovali již za úplné tmy a za osvětlení halogenem. Byl to krásný pohled na to okno v obecní váze a na tu celkově opravenou váhu.

Ani nám v tu chvíli nedošlo, že jsme vlastně daleko před plánem, protože tohle všechno jsme měli dělat až na jaře. Martin Rajnyš s Vaškem odvedli obrovské penzum práce na omítkách, za což jim patří můj neskonalý dík.

Zítra však budeme pouze ve třech, neboť je svátek založení Československé republiky a Martinové Rajnyš a Nič mají den otevřených dveří na svých objektech..