Řopík Sazená

V neděli nás poprvé po dlouhé době nás trošku zazlobilo počasí. To počasí, které jsem v minulých záznamech v deníku tak chválil.

Dnešek se zapsal do těch zásadnějších rekonstrukčních dnů. Dlouho předlouho jsem sháněl nějakou firmu na omítky, až se toho ujal z kamarádské pomoci Martin Rajnyš se svým švagrem Vaškem. Krom nich a mě se sešla celá plejáda bunrových nadšenců: opětovně Michal s Honzou, Jirka Jindra a přes všechna očekávání dorazil i Martin Nič.

Honza, Michal, Martin a Jirka Jindra se pustili do střechy, Martin Rajnyš se švagrem do rekonstrukce omítek na obecní váze. Nejprve bylo nutnéznačně vyspravit stěnu, kde se nacházel poválečný komín. Silně tam během dlouhých let zatékalo a zeď byla tím pádem docela slušně poškozená. Než se tedy přistoupilo k omítkám, bylo nutno zeď dokonale vyspravit.

Kolem poledne nás zbavil starostí kam se sutí místní p. Vinš, který zavážel nějakou prohlubeň a naše suť se mu náramně hodila. Oběd jsme opět vyřešili návštěvou restauračního zařízení v Uhách.

Po obědě nás začal skrápět déšť a nastal drobný problém ohledně omítek.Bylo nutné Martina s Vaškem skrýt. Nakonec zabrala plachta ze střechy a jako závaží byl použit sololitový dekl, který dlouhá léta kryl vysklené okno v obecní váze.

Dělalo se do pozdních večerních hodin, ale konečně jsme za celou dobu rekonstrukce mohli říct, že zvenku to vypadá jako rekonstrukce..