Den jedenáctý – 3. červen 2007

Ani neděle nám žádné sluníčko nepřinesla. Sil po sobotě výrazně ubylo, ale my spíše silně doufali, že dnes narozdíl od včerejška vydrží kompresor.

Začali jsme netradičně brzy, kolem půl desáté. Na pořadu dne byly stále práce na levé střílně objektu. Po sobotě sice zabetonování na levé střílně výrazně ubylo, ale stále toho dost zůstávalo. A ani vědomí, že kompresor nemusí opět vydržet, nám na optimismu moc nepřidalo. Ani ne po hodince práce se opět začalo kouřit z kompresoru a nám se začaly hlavou honit černé myšlenky. Museli jsme tedy opět přestat. Tentokrát to ale vypadalo na definitivní konec.

Zhruba kolem druhé hodiny dostal kdosi nápad to ještě jednou zkusit a pokus rozhýbat kompresor vyšel! Sice pořád obava z dalšího výpadku kompresoru v našich hlavách byla, ale tentokrát už byla zbytečná.

Kolem třetí odpoledne se podařilo Martinovi a Honzovi probourat skrz otvor v levé střílně. Působilo to na mě, jako kdybych objevil Ameriku..:-) Byl to nepopsatelný pocit, neboť tímto se rekonstrukce zase posunula o kousek kupředu. Zhruba kolem půl čtvrté byla celé levá střílna vyčištěna od zabetonování a přešlo se k likvidaci zabetonování v pravé střílně. Už se začalo pomalinku stmívat, ale teď už nešlo zastavit. Chtěli jsme to dnes dodělat a ta motivace byla hodně silná.

Kolem páté přešel Martin na vnější část pravé střílny. Zde zabetonování nekladlo takový odpor. V zápalu práce byly zlikvidovány a spodní tři betonové ozuby. To byla velká škoda, ale nám už to radost z celkově dobře vykonané práce nemohlo zkazit. Na závěr ještě Martin z Michalem narychlo zhotovili provizorní druhý dřevěný dekl na pravou střílnu a my všichni věděli, že je dobojováno!

Poprvé od 11. února jsem mohl říci, že v objektu A1/25a-Z2 není již ani kousek betonu ze zabetonování z let 1939 – 1940. Celkem jsme z interiéru objektu, vchodové chodby a střílen vybourali a ručně vynosili přes 30 tun betonu, suti a pískovcových kvádrů. Pro někoho zanedbatelné číslo, ale pro ty, kteří se na tom podíleli, to znamenalo moc. Dalo by se říci, že tímto byla jedna čtvrtina rekonstrukce za námi…