Jdi na obsah Jdi na menu
 


Den veteránů - 11.listopadu

24. 10. 2010

2.jpg11. listopadu 1918 v 11 hodin a 11 minut zazněla poslední salva 1.světové války. Stalo se tak při podpisu příměří, které tato lidská jatka ukončila. Tento den byl pak vyhlášen Dnem válečných veteránů. Symbolem tohoto dne se stal vlčí mák jako symbol nového života.

 Květ máku jako symbolu vojáků zabitých ve válce, byl použit před více než 110 lety v Kanadě. Z této doby jsou známy záznamy korespondenta, který během napoleonských válek popisuje hroby vojáků z oblasti Flander, hustě porostlé vlčími máky. Dále se uvádí, že kolem roku 1920 Američanka Moina Michaelová použila tento symbol jako upomínku na životy zmařené v 1. světové válce. Paní E. Guerinová z Francie se doslechla o této idei a započala s prodejem umělých vlčích máků ve prospěch Dětské ligy, která podporovala děti ze zdevastovaných oblastí Francie a Belgie. Dětská liga byla v roce 1922 rozpuštěna a vlčí máky se začaly prodávat ve prospěch válečných veteránů.

  Zdá se, že k rozšíření vlčího máku jako symbolu zmařených životů vojáků dopomohla nejvíce báseň Ve flanderských polích podplukovníka Johna McCrae. Podplukovník John McCrae byl za 1.světové války členem kanadských zdravotnických služeb. 22. dubna 1915 použili Němci poprvé bojový plyn u města Ypers v oblast Flander.

422px-john_mccrae_in_uniform_circa_1914.jpg

  Po opakovaných nepřátelských útocích ošetřoval podplukovník McCrae v obvazišti na břehu kanálu Yser stovky raněných z řad Kanaďanů, Britů, Indů, Francouzů i Němců a zároveň mohl sledovat ze svého úkrytu, jak se naproti obvazišti na polním hřbitově rychle rozrůstají řady křížů. A ještě jedna událost silně ovlivnila McCrae. A to smrt jeho přítele, nadporučíka Alexise Helmera s Otawy. Ten byl zabit výbuchem granátu 2. května 1915. Dalšího večera McCrae během svého odpočinku poslouchal zpěv skřivanů a viděl vlčí máky, které vyrazily ze zákopů a hrobů před ním. John McCrae, naučený psát pouze lékařské recepty, ventiloval svá muka 13 linkami textu, načmáranými na cáru papíru. Báseň, ještě pod názvem „My nebudeme spát" byla uveřejněna v časopise Punch 8. prosince 1915.

  A ještě jedno vysvětlení, proč právě vlčí máky. Po celou historii válčení se říká, že právě na bojištích a na hrobech jako symbol krve vždy vyraší rudé vlčí máky. Vysvětlení je jednoduché. Vlčí máky kvetou v době, kdy jiné rostliny v okolí jsou mrtvé. Semena vlčích máků odpočívají v půdě řadu let a když nejsou nablízku konkurenční rostliny, vyraší. A právě půda na bojištích přeoraných výbuchy bomb a granátů, se silnou koncentrací vápence ze zdevastovaných budov působila jako katalyzátor pro vyrašení vlčích máků. V květnu 1915, kdy McCrae psal svou báseň, rozkvetlo množství vlčích máků, jaké zde předtím nikdo neviděl.

 Podplukovník John McCrae umírá na zápal plic 28. ledna 1918 ve Wimereux, poblíž Boulognea ve Francii ve věku 44 let.

 

 

landers.jpg

 

V polích flanderských

Podplukovník John McCrae

 

  V polích flanderských vlčí máky dují,
na hrobech mezi kříži, jež řada za řadou
naše místa značí; a modrou oblohou
skřivánci v letu statečně prozpěvují
téměř přehlušeni palbou dělovou.

 

  My jsme ti mrtví. Ještě před pár dny žili jsme.
V tváři úsvit, v očích západ slunce plamený,
milovali jsme a milováni byli.
A teď náš život ztich
v polích flanderských.

 

  Dál nepřítele za nás bijte každý den.
Naše mroucí ruce házejí vám pochodeň;
držte ji vysoko, ať navždy plane.
Však zradíte-li nás, kdo umíráme,
nebudem spát, byť vlčích máků nachových plápolá moře
v polích flanderských.

 

(Překlad Milena Kolaříková)

 
 

 



Kontakt

Pevnostní muzeum v Sazené z.s.

Nad Nádražím 129
Zadní Třebaň, 267 29

Vlastní muzeum se nachází
v obci Sazená.

+420 737 341 932

muzeum@ropiksazena.cz