Jdi na obsah Jdi na menu
 


Historie obranné linie kolem Prahy, nazývané Pražská čára, se začala psát 9. listopadu 1937. Opevňovací plán z tohot data počítal se třemi vnitrozemskými liniemi: první z nich, tzv. Liběchovská příčka, měla vést ze severu od Mimoně až do Mělníka. Druhá z linií, tzv. Vlatvská linie, měla vést od Slap nad Vltavou podél toku Vltavy na jih Čech. Obě tyto linie měla spojovat linie třetí, tedy Pražská čára.

Výstavba Pražské čáry se rozběhla velkou silou již v roce 1936. Trasu Drážďany-Praha totiž považoval za jeden z možných směrů německého útoku armádní generál Sergej Vojcechovský. V létě 1936 proběhla rekognoskace terénu a vytyčení stanovišť. V srpnu téhož roku  pak byla zahájena výstavba 77 objektů vz.36 a to od obce Vepřek u Vltavy až po Novou Huť pod Nižborem ( dnešní Nižbor). Objekty vz. 36 byly jednoduché pevnůstky stavěné dle francouzského vzoru. Na Pražské čáře měly být tyto pevnůstky vybaveny výhradně těžkými kulomety, protože veškeré palby mohly býti vedeny na dlouhé vzdálenosti.

V roce 1937 se předpokládalo dokončení linie objektů vz.36 od Nové Huti pod Nižborem až po Hlásnou Třebaň a dále přes brdský hřeben k Vltavě. Avšak v lednu roku 1937 se objevil nový typ objektu´vz.37 a výstavba linie byla zastavena.

Pro objekt vz.37 se vzápětí vžilo označení "řopík". Základní typ se vyznačoval dvěma bočními střílnami a byl vlastně zmenšenou kopií těžkého objektu.

Z pětí základních typů (A-E), nebyl na Pražské čáře využit pouze typ C. V roce 1937 bylo k výstavbě zadáno celkem 580 objektů vz.37, rozdělených do devíti stavebních úseků. Od severu to byly: A-1, A-2, A-3, A-4, A-5, B-6, B-7, B-8 a B-29. Dodatečně byly vyčleněny ještě dva podúseky a to A-9 a A-32.

V rpvní polovině roku 1938 proběhla rekognoskace celého postavení na Pražské čáře a poté byla zadána výstavba tří posilových úseků 112, 116 a 118. Ty obsahovaly převážně objekty určené ke krytí komunikací, terénních zářezů nebo k vyplnění mezer v lesních úsecích. Nově zadaný úsek 111 pak prodloužil Pražskou čáru až k Mělníku.

Na Pražské čáře byly plánovány i objekty těžkého opevnění, které měly být vybudovány v letech 1939 - 1940. Jediná stanoviště byla ale vytyčena pouze v prostoru mezi obcemi Nabdín a Sazená. Do zastavení prací 15.10.1938 bylo na Pražské čáře vybudováno 77 objektů vz.36 a 753 objektů vz.37. Nepodařilo se vybetonovat pouze 9 pevnůstek.

Za okupace byla téměř celá linie zničena a dne sji považujeme za zaniklou.

 

Stavební úsek A1 - Velvary

Stavební úsek A1 Velvary byl jedním z 11 stavebních úseků zadaných v rámci výstavby Pražské čáry v roce 1937.

Přibližně 13 km dlouhý úsek byl celý vytyčen jako dvousledový. Začínal u nedaleké obce Vepřek a údolím Bakovského pototka pokračoval přes Sazenou k Chržínu. Dále pak Ješínu a Velvarům.

Úsek A1 Velvary byl zadán 26. dubna 1937 firmě arch. Ladislav Syrový, Praha XII, v počtu 74 objektů. VSD tu vykonával škpt. pěch. Ladislav Kotaška z p.pl.5.

První zvláštní pevnůstkou měl být objekt č.4, navržená na levý břeh Vltavy s úkolem postřelovat zářez železniční trati Praha-Ústí nad Labem. Objekt měl být vyzbrojen protitakovým kanonem,ale nakonec bylo do stavby upuštěno.

V prosinci 1937 byly vyprojektovány do obce Sazená další dva pevnostní objekty s cílem pokrý svými palbami silnici vedoucí od Ledčic do Nové Vsi, která procházela středem obce. Oba objekty byly firmě architekta Syrového v lednu 1938 zadány, čímž se počet objektu v úseku A1 rozšířil na 76. První objekt byl zabudován do prvního patra barokního mlýna pana Šedivého. Měl celkem dva vchody a jeho stabilitu zajišťoval pětimetrový železobetonový pilot 50x50 cm, který byl ukotven do základů mlýna patkou o rozměrech 140x140 cm. Šlo o jednostřílnovou pevnůstku a armáda na ni uzavřela nájemní smlouvu s majitelem mlýna na dobu trvání 30 let., tj. do 29. února 1968.

Druhá atypická dodatečně zadaná pevnůstka byla vytyčena doprostřed návsi na Malé Straně, do těsné blízkosti místní obecní váhy. V rámci splynutí s okolím bylo rozhodnuto, že pevnůstka bude postavena ve stejném stylu jako přiléhající objekt obecní váhy. Nakonec tedy šlo o nenápadný přízemní domek s červenou střechou. Jen okna se záclonami nahradili dvěocelolitinové střílny. Tento objekt nesl označení A1/24a-Z1.

Do dnešního dne se z celého úseku A1 Velvary dochovaly pouze 3 pevnůstky. Dvě v obci Sazená a jedna u železniční vlečky ve Velvarech.

Přesný datum výstavby obou atypických objektů zatím není znám. Nezbývá tedy doufat, že čas vše odhalí..

 

Osudy pevností na Pražské čáře

Osudy pevnostní linie Pražská čára byly, jako už ostatně na celém území Protektorátu Čechy a Morava, velmi smutné a tragické.

Již v červnu 1939 nastoupily první německé pracovní čety na likvidaci pevnůstek na  Pražské čáře. Mělo jít vesměs o likvidaci za pomoci vhodně rozmístěných trhavin v interiéru pevnůstek. Cílem bylo odtržení stropnice a následné její překoplení na zához a rozestoupení obvodových stěn. Ne vždy se však povedlo. U Nové Huti ( dnes Nižbor) odstřelená stropnice dopadla do kolejiště pod objektem a na několik dní zablokovala provoz na této železniční trati.

Odstřely pevnůstek se děly v roce 1939. To byla však pouze první vlna, po které zyblo ještě relativně dosti objektů zachovalých. Ty byly povětšinou zazděny, aby nemohly sloužit svému účelu.

Druhá vlna likvidace pevnůstek přišla v letech 1942 - 43. V té se dokončovala likvidace některých zabetonovaných pevnůstek, ale tentokrát hlavním cílem nebyla obava z možného využití pevnůstek proti německým okupantům, ale potřeba získávání materiálu pro říšský těžký průmysl.  Po této druhé vlně se dá již linie Pražská čára považovat za zaniklou. Přesto některé pevnůstky unikly svého osudu a zůstaly pouze znehodnoceny zabetonováním. Důvody pro ušetření vybraných objektů byly různé. Např. blízkostojící stavení, sloupy el. vedení atd. Ve Smečně byl objekt u zámecké zdi zachován jen proto, že se Němci obávali, že odstřel bunkru by mohl poškodit zámecký areál.

Do dnešních dnů se z 833 postavených objektů na Pražské čáře dochovalo pouze 37 pevnůstek, z toho jediný objekt vz.36. Nejpočetnější úsek, co se zachovalosti objektů týče, je úsek B6 Beroun a následuje B7 Budňany.

V úseku A1 Velvary, do kterého patří území Sazené, se z 76 postavených objektů dochovaly pouze tři pevnůstky. Dva atypické objekty v Sazené a objekt ve Velvarech, stojící v zahradě rodinného domu v těsné blízkosti cukrovarské železniční vlečky.

 

 
 

 


Poslední fotografie


Kontakt

Pevnostní muzeum v Sazené z.s.

Nad Nádražím 129
Zadní Třebáň, 267 29

Vlastní muzeum se nachází
v obci Sazená.

+420 737 341 932

muzeum@ropiksazena.cz